Lolita 52 Challenge; 13th week

 Jestli mě znáte, víte, že jsem věčně nespokojená. Je to má snad nejnešťastnější vlastnost, ale alespoň ji uplatňuji jen na sebe a své prostředí. S lidmi jsem spokojená téměř vždy. 

┏━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━┓

 How satisfied I am with my current wardrobe

┗━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━┛

Jak to teda mám se svým šatníkem? 

Než jsem si koupila nové šaty, byla jsem poměrně šťastná. mimo mé každodenně nošené vílí šaty jsem měla téměř vše v rudé nebo s rudými detaily, takže jsem se všemi mohla nosit některé ze svých červených bot, a zároveň jsem měla dostatek cardiganů a bílých halenek, abych z nich mohla vytvořit outfity. 
Pak přišly mé nádherné, úžasné nové šaty, které jsou kromě nádhery a úžasu taky především krémové. A taky byly velice levné, ale to je vedlejší. V krémových odstínech toho moc nemám, vlastně nic, a vedlější námořnickou modří disponuji snad ještě méně.
Přesto tohoto nákupu nelituju, beru to spíše jako připomínku ke zlepšení. Je to jako kdybych považovala ochranný systém svého domu za dokonalý a stejně mě pak někdo vykradl. Teď vím, jak si zlepšit alarm a taky co přidat do skříně. 
(Tímhle vás nenabádám k vykradení mého bytu, toho se prosím zdržte.)

Mimo ty šaty mám stále rozporuplné pocity. Ano, sice mohu vytvořit několik coordů, je to velmi omezený výběr. Mám dva páry rudých platform a jedny modré střevíčky, ale co třeba bílé polobotky? Nebo modré teaparties? Ty si rozhodně musím přidat na nákupní seznam. 

Taky by mě nezabilo vlastnit nebílou blůzu. Nebo nějaké bolero.
Takže ne, nejsem spokojená, ale to mě právě motivuje. Líbí se mi, že mám možnost se posunout. Právě teď mám ideální šanci se rozhodnout, kterým směrem se má skříň posune a je to skvělý pocit.

To jsou ony

Děkuji za přečtení a přeji vám hezký zbytek dne.