Lolita 52 Challenge; 1st week

Na první týden jsem si vylosovala druhou otázku, což je 

• ┏━━━━━━━━━━━━━━━┓
• 5 movies for Lolitas 
• ┗━━━━━━━━━━━━━━━┛

To je úplně ideální začátek ٩(˘◡˘)۶.

1. S čerty nejsou žerty
Nejlepší eso v rukávu tohoto filmu jsou Angelína a Adélka, ta první se spoustou šatů, ta druhá s menším počtem, ale na stejné úrovni. Jsou to skutečně povedené kostýmy, od princezen se snad ani nic jiného čekat nedá :D. Prostředí Čech je taky moc hezké, což z filmu jako celku činí v mých očích dobrý snímek pro každou lolitu. 
2. Ďábel nosí Pradu
Co má začátek nejhorší módní éry a prostředí časopisu co dělat s egl? Upřímnou lásku k módě. Každý, koho baví sledovat nejnovější trendy, nebo se zajímá o jejich vývoj, by se měl podívat na tenhle film o lidech, kteří jsou pro módu ochotni udělat všechno.
3. Angelika
Jakkoliv se téma může zdát poněkud drsné, děj se odehrává v baroku a v krásných francouzských zámcích, od Versailles po menší stavby. Gotika a baroko - dva snad nejlolitovatější slohy :D. 
Pokud je vám nádherný set málo, můžete se inspirovat kostýmy. Angelika má takovou hromadu šatů, že si každý najde něco pro sebe. 
4. Adéla ještě nevečeřela 
Vliv edwardiánské módy na lolitu by se rozhodně neměl podceňovat, k čemuž bych mohla doporučit i Panství Downton, ale tohle se mi zdá bližší, už jen protože to je blíž přelomu století. Adéla je sranda, skvělá komedie, a navíc úžasně stylizovaná, takže pokud vás nezaujmou kostýmy, zamilujete si zbytek filmu. Čestná zmínka patří Titanicu.
5. Dior a já
Dokument o návrháři, který v poválečném období navrátil eleganci a ženskou krásu na výsluní. Upřímně netuším, jak hodnotit dokument, ale tenhle se mi líbil. Teď už víte všechno :).

Tenhle článek mám napsaný od minulé neděle, jen jsem se nedostala k vydání. Takže hezký zbytek týdne, budu muset dohánět resty. 

Lolita 52 Challenge: 52 otázek na 52 týdnů

 Oficiálně tahle challenge pochází z tohoto blogu, který považuju za jeden z nejlepších na dané téma. Je na něm spousta zajímavých článků a fotek, už jen z pouhého čtení mám chuť nahodit šaty a vyrazit do ulic.
Ráda bych ho vyplnila dokud jsem začátečnice, abych se na něj za pár let podívala a smála se, jak jsem byla hloupá :D. 
Autorka ho vyplňovala náhodně, skrz losování, takže to tak udělám taky. Navíc je to tak dobrodružnější. 

1.  5 pieces that every Lolita wardrobe should have, regardless of style
2.  5 movies for Lolitas
3.  What my own Lolita lifestyle is like 
4.  Favorite thing to put on my head
5.  My wardrobe turnover
6.  My favorite Lolita brand
7.  Why I wear Lolita?
8.  Why don't I wear Lolita more often?
9.  5 keywords that describe my personal Lolita style
10.  How I first found out about Lolita
11.  3 trends I wish would come back
12.  Combining other fashions with Lolita
13.  Lolitas I have met in real life
14.  Lolitas I would love to meet
15.  3 things I wish I was told when I was a new Lolita
16.  10 facts about my Lolita wardrobe
17.  My first meetup
18.  Trends I thought I would never get into, but I now love
19.  Trends I thought I loved, but now I'm not too keen on
20.  How satisfied I am with my current wardrobe
21.  Plan for a trip! A week's worth of Lolita outfits I can fit in a small suitcase
22.  How I accessorize
23.  What influences my Lolita style
24.  What's in my makeup bag
25.  Best places to wear Lolita
26.  How I get out of a wardrobe slump
27.  Purses that I love
28.  Bloomers or no bloomers?
29.  Lolitafying things in my everyday life
30.  How long it took me to build a complete wardrobe
31.  Impulse buys that were totally worth it
32.  My best deal
33.  Something that I made
34.  Wardrobe blunders! Things I bought that I ended up regretting!
35.  What I thought when I got my first real piece of Lolita
36.  Nails to match my favorite looks
37.  Something that's not my style, but I love anyways
38.  Favorite hair style
39.  Most versatile Lolita item I own
40.  5 inspirational fictional characters
41.  Fondest meetup memory
42.  The ways in which I fit the cliche
43.  The ways in which I do not fit the cliche
44.  How strangers react to my clothes, and how I react to their reactions
45.  Something that was a gift
46.  Parasols: Vital or frivolous?
47.  The item in my wardrobe that was the hardest to get
48.  My "signature" outfit
49.  My favorite Lolita print
50.  What's in my closet, but I haven't worn yet!
51.  Predict the next Lolita trend!
52.  How Lolita has changed me
    
    
    

Prázdninové filmy | Horory a komedie

Po konci prázdnin jsem trpěla pocitem, že jsem se o prázdninách vůbec nedívala na filmy, při tom to vůbec není pravda, v Táboře jsme měly celonoční maratony. Jediný problém byl v tom, že to nebyly moje filmy, ale mé sestry a kamarádky. Při mé invenci jsme s Withnail a já skončily po asi pěti minutách absolutního nepochopení. 
Zato teda asi může také složitost vnímání titulků při jisté intoxikovanosti, ale hlavně to, že nejde o typickou komedii. Jednou bych chtěla napsat článek o smrti tohoto filmového žánru, ale to bych musela procházet filmy s Adamem Sandler a na to jsem moc velký strašpytel.

Pod zemí (2014)
Zvláštním propojením myslí mě se sestrou v táboritském podzemí napadl výlet do pařížských katakomb. Mě zájezdový, jí filmový. V těch se Pod zemí odehrává, což dodává snímku skvěle stístěnou atmosféru.
Katakomby jsou asi nejlepší prvek, protože hlavní hrdinka je otřesná, u jejího nejspíš love interestu nevíte, proč tam vůbec stojí a zbytek výpravy je zcela zbytečný. Motýlek je dobrý průvodce, to jak bere sektu jeptišek jako naprostou samozřejmost je jedna z nejlepších scén, ale jeho doprovod? 
Tihle lidi tu jsou jen, aby mohla spousta postav zemřít, ale zamilovaný pár se dožít konce. 
Přesto jsou první dvě třetiny v rámci found footage žánru skvostné, ale ta poslední za moc nestojí. 
Navíc tohle není archeologie, ale lovení pokladů. Na tohle mám silné názory.

Nezvratný osud (2000)
Petřin největší sen je letět letadlem, a tenhle film jí měl otevřít oči. Nepochopila ho. 
S jinou režií by Nezvratný osud mohl být filozofický, spíše než akční, ale to se nestalo a nejspíš je to tak nejlépe. Nejsem si jistá ani tím, jestli je akční, ono se to totiž celou dobu tváří tak běžně. Nebezpečí cítíte především proto, že nikdy nevíte v jaké podobě smrt přijde. Je úžasně vynalézavá, sledovat ji při práci je jeden z nejlepších aspektů téhle (možná?) kultovky. 
Z herců musím zmínit Seanna Williama Scotta, Stiflera, kterého si musí zamilovat každý. Je ve všem, co se děje tak nevině, že by se bez něj celý děj obešel, přesto je s ním o hodně lepší.

REC (2007)
Při sledování REC by vás nenapadlo, že jde o španělský film. Má to takovou německo-americkou atmosféru. Na druhou stranu, moc toho o tamější kinematografii nevím, viděla jsem jen Andalúského psa a Ženy na pokraji nervového zhroucení, takže se ráda nechám opravit.
Jde o další horor žánru found footage a stejně jako v jeho největší hvězdě Čarodějnici z Blair Witch celou dobu nevíte, co se děje, zdá se, že jde jen o to přežít a pak se na konci objeví čarodějnice, která ovšem může být vysvětlena i normálním způsobem.
Až na to, že tady nemůže. Jde o horor, který směřuje k démologii, přestože se to hned nezdá jasné, což bych snad trochu vytkla. Chtělo by to více symboliky.
Hlavní hrdinka je tak typická novinářka, až jí tu smrt přejete, a jako celek film ubíhá skutečně rychle, takže z celého srdce vám doporučuju udělat si popkorn a pustit si s kamarády právě REC.

Withnail a já (1987)
Jedna z mých srdcových záležitostí, o které chci napsat už vážně dlouho. Taky ji chci dlouho pustit kamarádům, nicméně si budu muset najít vhodnou skupinu, protože na rozdíl od moderních komedií má pomalý rozjezd. Táhlá jazzová hudba, spousta záběrů a nějakou dobu trvající úvodní titulky dokáží nahlodat trpělivost, ale stojí to za to. Co víc, tohle se mi právě líbilo.
Withnail se bere vážně, přes svůj humor a téměř až snovou realitu. Nemá skutečný děj, pouze emocionální, zato má strýce Vernona z Harryho Pottera. Víc napsat nemůžu, protože Withnail si zaslouží samostatný článek.

Zohan: Krycí jméno kadeřník (2008)
Pokud nejste až moc velký snob, tak se u Zohana určitě zasmějete, třeba já se smála dost, zároveň je to ale dost levný smích. Jako kdybyste se pokusili porovnat ovesnou kaši s čokoládovou tyčinkou. Budete spokojeni, ale na jak dlouho?
Zohan je skutečná jednohubka, nemusí se u něj moc přemýšlet, nejde o nejtrapnější komedii, zároveň ale nemá moc co nabídnout. I tak, na noc s přáteli je to dobré.

Sex ve mestě 2 (2010)
Fajn, poté, co jsem pomluvila Zohana by asi bylo dost pokrytecké zmínit mou lásku k Sexu ve městě, že? 
Sex ve městě nabízí skvělý únik z každodenní reality maloměsta a pandemie, ať už je to město New York nebo Abu Dhabi. Než se do Abu Dhabi dostanou, trvá to docela dlouho, díky čemuž můžeme vidět, kam to naše hrdinky dotáhly po konci seriálu. Bylo by to docela depresivní, kdyby neměly jedna druhou. Často se tvrdí, jak jsou jedna pro druhou špatné přítelkyně, především Carrie, to ale nic nemění na tom, že je dobré vidět pro změnu partu, která se svých členů nevzdá vůbec za nic. Nový seriál ignoruju.
Jestli je nějaký důvod udělat si drink, hezky se obléct a dohadovat se s partou, kdo je kdo (já jsem Miranda), je to právě Sex ve městě. 

╭⁀꒦꒷`🌸`⁀꒦꒷`🌸`⁀꒦꒷⁀꒦꒷`🌸`⁀꒦╮

Jakkoliv je většina filmů s kamarády lepší, na některé se s vámi pro nedostatek zájmu nepodívají, což je vlastně dobře. Takže se jdu konečně podívat na Kamikaze Girls a přeju úspěšný nový rok vám všem!

Můj lolití rok 2021 + Plány 2022

Minulý rok byl rokem, kdy jsem konečně začala nosit lolitu. Bylo super vrátit se k lásce z mého mládí, ale taky mě to pěkně vystresovalo, přeci jen, první setkání s clem může být děsivé. 

Ale hezky popořadě.

Skutečně to objednávkou bot, díky kterým jsem byla schopná dát dohromady svůj první plnohodnotný coord. Měla jsem koupené OP, sice repliku, ale to jsem netušila, a přemýšlím, že bych je nosila i přesto. Na místa, kde se můžou zničit, nebo v létě, protože jim nebude vadit pot. To bylo v květnu :D. 

Už před tím jsem měla boty a ladící šaty, ale docela rychle jsem je prodala, protože mi došlo, že tohle není cesta kterou se chci vydat.  Už mám z Alíku objednané další, RHS přeprodej z Bodyline, a chtěla bych k nim přidat i nějaké bílé.

Před rodiči jsem je skrývala víc než půl roku.

Říkám skutečně, protože jsem si před tím objednala spodničku a díky tomu jsem podnikla první nákup na Lace Marketu. Ale to mi nepřijde tak přelomové.

Poté jsem z něj nakupovala ještě dvakrát, ale asi si dám pauzu. Nedělá mi radost clo. 

Přes léto jsem své nadšení nosit hezké věci ztratila, přesto jsem si objednala rádoby halenku z vintedu. Hodila se mi i na jiné věci, v podnapilosti jsem totiž přišla na Helloweenské cosplayování Pána prstenů a mermomocí jsem chtěla být Pippin. Říkám rádoby, ta kvalita je totiž otřesná a nedá se vyžehlit. Stejnou chybu už podruhé neudělám. 

V září jsem se konečně vrátila do milovaného prostředí Ostravy a koupila si kostkovanou látku na sukni, kterou mi mamka ušila. Je jednoduchá, takže mamka pořád netuší nic o mém zájmu o Harajuku, každopádně se spodničkou a krajkou se s ní dají dělat plnohodnotné looky. Navíc je versatilní, zrovna teď plánuji udělat nějaký old school punk outfit, ještě se sandály, které mě letos překvapily pod stromečkem. 

Na podzim už nemůžu pobíhat po venku, protože je stále chladněji a tma přichází o dost dříve, proto mám více času na surfování po online obchodech. Na Lace Marketu jsem snad nejraději, a tak jsem přišla ke dvěma nákupům. 

Díky botám z května, sukni od mamky a hobití košili jsem mohla jít na svůj první sraz. Byla jsem před tím hrozně nervózní, ale pak se z rádia ozvalo Everybody´s Talkin´ a já věděla, že to bude v pohodě. I když jsem doma zapomněla většinu doplňků :D. 
Bylo nás jen pár, ale i tak jsem si to moc užila a letos bych se zase chtěla dostat na nějaký sraz.

Ten první přišel až teď, díky poště, a myslela jsem, že si ho dneska vyzvednu. Ani náhodou, to jenom celní správa České pošty přestala o celním řízení informovat mailem nebo třeba SMSkou, ale začala posílat dopisy. Jo, dopisy. Doporučené, takže jsem neměla tušení o co jde, nikdo to nemohl vyzvednout a navíc si za každý den navíc účtují poplatek. 
Člověk aby se bál na pár dnů odjet. 

Druhou jsem objednávala tak o dva týdny později a co myslíte? Přišla skoro o dva týdny dřív. Ale zase byly problémy s proclením, byly ve výši třetiny ceny šatů. Nemusíte si to vypočítat, ale je to zajímavá rovnice. Je to můj první brand a rovnou Meta, moje neoblíbenější značka.

A protože hezké nové šaty potřebují novou hezkou halenku, koupila jsem si jednu offbrand z House. Píšu o ní už potřetí, ale přijde mi super :D.

K RHS z Alíku jsem přibrala i bílou halenku s krátkým rukávem a až přijdou, udělám wardrobe post. Už by měly být v zemi.

Pro můj šatník to byl fajn rok, ale jinak jsem ráda, že skončil. Nebyla jsem šťastná a projevilo se mi to i na vlasech - začala jsem jako bruneta, to je moje přírodní barva, pokračovala se zelenou hlavou, pak rezavou, následovala další zelená, pak oranžovo-růžová (byl Pride Month a tohle mělo symbolizovat mou vlajku :D), další byla blond, růžová, další blond a teď jsem zpátky u oranžové. Co asi přinese rok 2022? :) Asi červenou, ráda bych ji zkusila. 
Taky se těším na koncert MCR a letošní letní brigádu, tentokrát snad už normální.
A hlavně, snad konečně dotáhnu svou skříň do bodu, který se mi bude zdát ideální.

Doplňky

V předvánočním článku jsem zmiňovala výpravu do Prioru. Koupila jsem tam nejen černou krajku, kterou dnes neuvidíte, ale taky sponky a hvězdičky, takže jsem se mohla hrnou výroby doplňků k mé jediné (mamkou ušité) sukně.
Zbylo z ní dost látky, takže jsem začala dělat mašle.

Ta velká je fakt velká, sežrala by mi půlku hlavy :D. Původně jsem ji chtěla udělat dvojitou, jakože menší mašle přišitá k větší, pokud to dává smysl, ale rozhodla jsem se pro jednoduchý design, na víc si zatím ani netroufám. 

Stejně jako hvězdičky, drží i mašle na sponě. Není nejkvalitnější, rozhodně nezvládne vydržet i přes mé taneční pohyby, ale to nevadí. Já v lolitě stejně netančím :D.

Jak si můžete všimnout, je to levácky ušité. Pořád se učím, dávám do toho veškeré své nadání :D.

K vánocům jsem dostala hromadu korálků, tak jsem si zkušebně vyrobila dva růžence a srdíčko. Všechno při štědrovečerních pohádkách a Někdo to rád horké. Na to jsem se nemohla dočkat. 

Jak využíváte prázdnin vy? :) 

 

Týden předvánoční

 Jsem vysoce vánoční člověk pocházející z vysoce vánoční rodiny. (Až na taťku, zapřísáhlého odpůrce humbuku kolem svátků.) Proto si mě nejspíš dovede představit v tomto jedinečném období. Připadám si fakt jako Buddy z Vánočního skřítka, až na to, že já bych mezi ně zapadla :). Pasivně agresivní smajlík naznačuje, že podobných vtipů na svou výšku jsem si vyslechla dost. No nic, jdeme na to!

Pondělí

Pondělky jsou dlouhé, máme deset vyučovacích hodin. Většina z toho jsou praxe, ale i tak, je to hrozně vyčerpávající. Na druhou stranu, měla jsem hodně času na chlubení se novým hrníčkem od Adi. Je to spíše hrnek, obří keramická obluda ve tvaru vánočního tučňáka.
Po dlouhém dni jsme se s mamkou a sestrou dívali na Vánočního skřítka, což popudilu taťku, který s námi dva dny nemluvil. (Nehledejte v tom logiku.) To bylo v sobotu. Takže v pondělí byl ještě nepříjemný jak ... trdel.

Úterý
V úterý byl Vánoční volejbalový turnaj. Učitel to advisoval jako srandu, pohodu, tak se nás pár srandovních pohodářů přihlásilo. Když to měla být pohoda, proč byl zbytek týmů poloprofesionální, ne-li zcela? :) Mám modřiny. Navíc mě dost lidí vidělo stočit se před míčem do kuličky. Měla jsem flashbacky na vybíjenou na základce.
Náš tým byl zoufale poslední, ale většina z nás byla schopna se smát. Jakmile mi došlo, že už nemůžeme vyhrát (leda tak naši důstojnost), brala jsem to jako srandu.
Kamarádka mi řekla, že nevím jak to dělám, ale vypadám každý den svátečněji a svátečněji. O svých outfitech musím udělat článek.
Po škole jsem šla dokoupit část dárků.

S taťkou jsme mrkly na Spáče. Už je zase v pohodě, ale i tak si přijdu vydíraně. 

Středa
Byla besídka (っ＾▿＾)۶🍸🌟🍺٩(˘◡˘ ). Na tu jsme měli naplánovaný pyžamový den a překvapivý počet lidí skutečně přišel. Já byla v žirafím overalu.
Rozdala jsem tak 13 dárků a bylo to super, protože jsme se taky dohodly a s kamarádkami si udělaly kávový dýchánek. Se šlehačkou a se vším.
Stáza si to musela nalít do kelímku a stálo mě hodně práce jí hned nepodat její dárek, hrníček s tygrem.

Po škole jsem si šla do Housu koupit halenku a s Kamčou a Bárou jsme ještě chvíli procházeli obchody. Od těch jsem se moc nevzdálila ani po příjezdu do Karviné, ségra je totiž kávový snob (no dobře, je milovník) a chtěla speciální mlíko. No, a mléčné dary nekoupíte měsíc předem, že?
Neodolala jsem a koupila si i obří plyšovou želvu. Mám z ní radost, i když odtáhnout ji po námraze domů bylo složité.
Mléko jsem odnesla babičce, sebe domů a po odpočinku a psaní článku přišla sestra s Petrou. Ségře konečně sundali rovnátka, pravý vánoční zázrak.
Když pak na mě dohlížela při úklidu, otevřela jsem skříň, ve které mám dříve koupený dárek, což ji hrozně rozesmálo. Letos nebude moc překvapená.

Čtvrtek
Prázdniny by měly být o relaxu, ale já ho moc nepociťovala. V Kaufu jsem chtěla koupit i třetí část dárku pro Dendu (má ještě takové speciální rozpustné cosi do koupele), ale neměli ho, karamelový topping, tak jsem ráno vyšla do Tesca Expres s tím, že se rovnou podívám do Prioru pro krajku. Měli byste se smát, Prior je na druhé straně města, nevím, jak mě vůbec napadlo dát to do souvislostí. 
Ouha, v Expresu nic. Až na chaos, málem jsem se začala modlit ke svému stvořiteli.
Busem jsem dojela k Prioru a pod ním je Billa. Tam taky toppingy nevedou.
Na třetí opačné straně Karviné je normální Tesco, a podle iTesco bych tam měla mít větší úspěch. S nákupem z Prioru (uvidíte nejspíš zítra) jsem chytila spoj k Tescu a doufala, že uspěju, protože pak bych trotlovsky musela vracet kousek za Billu do Alberta (není to tak malý kousek, abych to riskovala rovnou).
A tam nejenže měli topping, ale také koření do kávy Chai a Slaný karamel. Tato krabička vyhrála, už jen protože nemám tušení, jak zabalit topping. Ještě jsem si koupila náušnice a hrdinsky se vrátila.
Po obědě následovala návštěva babičky a dědy, kteří dělali tataráček. Já na maso moc nejsem, ale tatarák si dám ráda. 
Za naší nepřítomnosti taťka zabil kapra, moc se u nás neohřál :(. Ale chápu to, ten minulý se celou noc snažil utéct. Hlavně že k vaně přinesl morče, které z návštěvníka moc nadšené nebylo.
Večer jsme se dívaly na Lásku nebeskou.

Pátek
Je ráno. Moje lolití (snad) kamarádka si založila blog, mám objednané RHS a novou halenku a naši chystají sváteční snídani, jednu ze dvou (spolu s velikonoční), kterou jíme spolu. 
Jsem spokojená a těším se na vše, co má přijít.
Jen mě mrzí, že jsme nestihly žádnou klasickou pohádku, dokonce ani Anděla Páně nebo O dvanácti měsíčcích. Ale co, máme ještě dost času.

A na Silvestra budu letos konečně pryč, s Petrou a sestrou v Táboře. Nesnáším Silvestra, vždycky to je únavně tragické, takže i za tohle jsem vděčná.

Krásně svátky vám všem!

Velveteen Frill JSK (2003) je konečně doma

Když jsem od babičky dostala k osmnáctinám peníze, chtěla jsem šetřit na výlet, koncert, nebo řidičák, který nechci, ale budu si ho muset udělat. Pak se objevily nádherné šaty, které nestály zas tolik a byly od Mety a já věděla, že řidičák má smůlu. 

Fotka od prodejce

Po nákupu jsem se zoufale snažila najít o Velveteen Frill nějaké informace, ale nedařilo se mi to. Jsou dost staré (stejný ročník jako já :D), takže mě to nepřekvapilo, BTSSB naštěstí vydalo podobné, tak jsem našla alespoň nějakou coordovou inspiraci.

Přes peripetie hledání dalších fotek jsem byla dokonale šťastná, dokud mi nedošlo že existuje clo.
Jakmile na něco dost usilovně myslíte, vesmír vám to dá. Nechci mluvit o častce, kterou si DHL vyžádala jako výkupné, proto tuhle část přeskočím.

Ten balíček byl divně malinký, až jsem nevěřila, že se tam něco vešlo, ale mé obavy byly zbytečné. Uvnitř byly ještě dva balíčky, trochu jako matrjoška. Ale vnitřek stál za to.

Neumím fotit sebe ani šaty :D.

Tyhle JSK mají částečný shirring, díky čemuž mi zvláštně sedí přes prsa. Byla jsem z toho nešťastná, ale dneska jsem zkusila zatáhnout za tu červenou stužku u lemu a co se nestalo? Ono se to dá utáhnout. Ale bylo to překvápko, jsem zvyklá že přes prsa je mi všechno malé.

To utahování jsem vykutala až po dokončení fotek a převlečení, takže to tu vypadá zvláštně. tady je detail na moji novou halenku z House, kterou jsem si stihla koupit. Až dneska jsem se dostala k focení. Jsem líná a nechci, abych musela rodině vysvětlovat, v čem chodím :). Ale sestra o tom ví a přijímá to. 

Tenhle detail není potřebný, ale můj obličej tu vypadá oválněji, než je zvykem. Vzácný to okamžik.

Velveteen Frill jsou tak boží, že můj foťák nebyl schopen zachytit detaily. Ta krajka vždycky divně svítila, takže se nemůžu pochlubit, ale krajka je háčkovaná, což mi jakožto háčkofilovi vyhovuje. Chtěla bych si k tomu vytvořit bolerko, jen budu potřebovat vhodný odstín bílé. 

V popisu předmětu bylo zmíněno, že je mám před nošením vyčistit. Je pravda, že dny slávy už mají dávno za sebou, krajka je trochu zažloutlá a samet se osahal, ale myslím, že s trochou péče budou moc hezké. Jen musím sehnat kvalitnější spodničku. 
Nevyznám se v šití, ale řekla bych že je zde kvalitní. 
Až budu příště objednávat Old School, dám se asi zase na Metu, což je známka nejvyšší spokojenosti :). Nebo Moitié, ale to snad až za pár let :D.
Brzy musím napsat o sobotním minisrazu! Takže zatím pa, začínají mi prázdniny, takže budu mít čas na blog.