Lolita 52 Challenge; 3rd Week

1. ┏━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━┓
2.   Something that's not my style, but I love anyways
3. ┗━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━┛

Gothic
Ráda se dívám na klasický goth, od devadesátkového Moitie po moderní pojetí spojené s cyberpunkem. Ale nepřišla bych si v tom dobře, černá mě umrtvuje a nemám pocit, že by se mi vyplatila hromada tmavého oblečení.
Na druhou stranu obdivuju tu rafinovanost a eleganci, se kterou dokáží někteří zpracovat čistě černý outfit. Vím, že v gothic se využívají i jiné barvy, ale černá je dominantní a mám pocit, že jakožto člověk pracující především s barvou bych něco takového nikdy nedokázala.

Domov

OTT Sweet
Druhý extrém je vyloženě sladkost pro oči, navíc v něm můžou vyniknout nejrůznější printy. Bohužel, vypadá na můj vkus moc kostýmově pro denní nošení. Tak, řekla jsem to. Jak se někdo může divit, když mu nezasvěcená osoba pochválí kostým, když má na hlavě několik plyšáků?
Nedovedu si představit, že bych si v OTT někam vyšla, přijde mi moc nepraktická dokonce i na srazy. Zato když to někdo umí složit dohromady, přijde mi to super a ráda si to prohlédnu.

Domov

Obří spodnička
Když jsem poprvé zkoušela nosit lolitu, měla má sukně velký objem. Nepřišla jsem si příjemně, a tak mi došlo, že se necítím dobře se spodničkou s velkým objemem. Je to takové nemotorné. Dávám přednost old school siluetě, to však neznamená, že by se mi to nelíbilo na ostatních.

Kromě lolity mám ráda i civilnější módu, trávím každý den hromadu času výběrem outfitu a ráda se inspiruju trendy, přesto existují věci, které bych v životě nezkusila. Nemusím, vím totiž, že mi nebudou slušet a nejsem v bodě, kdy bych si chtěla takhle snižovat sebevědomí. 
Hlavní důvod, proč bych se vyhla swinging 20s je fakt, že bych vypadala naprosto otřesně :D. 

Low Waist (Silueta, ne kalhoty), 20. a 60. léta
Ve dvacátých a šedesátých letech bylo v módě mít pas co nejníž. V prvním případě v podstatě neexistoval a každý, kdo měl boky působil jako krabice, ve druhém šaty mohly obtáhnout tělo, přesto byl pásek na bocích. Ani jedno na mě nevypadá dobře, takže se na to můžu jenom dívat.
Naopak něco, na co se dívat nemůžu jsou low waist džíny. Je to fajn pro lidi, kterým to sedí, ale kdyby z toho byl nový normál (na úrovni vysokého pasu), asi bych změnila planetu.

Domov

Dlouho mi trvalo uvědomit si, že jen, protože na mě něco nevypadá dobře, nemůže to být fajn na někom jiném. Módu by si podle mě neměl nikdo brát osobně, proto mě videa ve stylu "Je to outfit, nebo je jen hubená?" rozčilují. 
Všichni bychom se měli naučit pracovat s tím co máme a neshazovat u toho ostatní.

A jako poslední něco, co je u mě technicky neproveditelné;

Winged eyeliner
Mám totiž tzv. hooded eyes. Doufám, že jednou přijdu na způsob jak si je udělat, ale zatím se držím klasiky. Často si ho dělá má drahá kamarádka Stáza, pořádně to s ním rozjíždí :D.

Takže hezky po anglicku

Jupí...?

 Hurá!!!
Mám praxi!
Už jsem myslela, že mě budou odmítat až do konce čtvrťáku a pak se na to vykašlu, ale ne! Vzali mě. A kam?
Do Národního divadla. Toho velkého, s mansartovou střechou v Praze. Dream come true, že jo? Scénografie a dekorace mě zajímají od objevení muzikálu v 8. třídě. 
Má to jenom jednu chybku, musí mi to schválit vedoucí praxí, a bojím se, že to neprojde. Teoreticky dokážu propojení Klasické a počítačové grafiky a Divadelní scénografie obhájit, jenže já jsem byla schopná (s úspěchem) srovnávat Vyrovnat si účty Woodyho Allena s Dekameronem. Byl to úkol.
Jsem konspirační teoretik, propojení jsou pro mě všudypřítomná. 

Každý potřebuje praxe, ideálně propojené s oborem. Animátorky byly (samé holky) schopny něco splašit skrz učitele, o ilustraci nemám info, a grafika? My se díváme jeden na druhého s vědomím, že máme neobvykle nudný obor. 
Zajímavý efekt naší školy - většině lidí na všech oborech se zhoršily oči. Mně ne, jsem jedinečná xD. Možná je to vedlejší efekt astigmatismu?
Pája, přezdívka učitele grafiky, nám před jinou učitelkou chválil lepty, volné grafiky. A to nám jde nejlíp, jsme anti-bussiness typy. Skoro všech deset.
Takže si dáme práci s hledáním něčeho volnějšího. 
Počkat... dají!

Haha! Když mám praxi, můžu odmaturovat. Stanu se...

Absolventem!!!
Ale jen, pokud mi paní G. uzná dekorace jako grafickou činnost.
(Ironicky, jako zástupce žáků jsem dneska schválila snížení váhy ze známky z praxí. Furt bude velká, ale blíže klauzurám.)
A taky jsem asi získala práci, ale o tom jindy.

Lolita 52 Challenge; 2nd Week

Druhá otázka mě upřímně potěšila, proto se vrhnu na odpovědi k šestému dotazu

1. ┏━━━━━━━━━━━━━━━┓
2. My favorite brand 
3. ┗━━━━━━━━━━━━━━━┛

Jeden z mých raných příspěvků byl o printech od značky Metamorphose temps de fille, což je něco jako Elton John klasického brandu. Ať už se snaží říct cokoliv, dělá to extravagantním způsobem, který mnohým může připadat kýčovitý, možná dokonce divný, s netradičními prvky, které by se daly považovat za nevhodné. 
Jako příklad může posloužit Heart Leopard série z roku 2008, která se vysmála pravidlu žádných zvířecích potisků v lolitě. OP a JSK jsou teprve druhými šaty s tímto zatracovaným motivem, před nimi to byl v roce 2003 Bodyline, ale bez úspěchu, protože jsem nemohla najít žádné fotky.

Osobně zvířecí printy zbožňuju, ale můj vysněný šatník by se dal nazvat Palácem nevkusu, takže bych to nebrala nijak směrodatně. 

Lolibrary

Další fotky jsou z webu Lolita History, který doporučuju navštívit. Jako nováček jsem se tam toho hodně naučila a myslím, že má co nabídnout i krajkovým mazákům :D. 

Old school Meta je pro mě přesně to, k čemu zrovna teď aspiruju. Celkově stále více propadám starému stylu, už se tolik neohlížím na potisky, a vděčím za to právě téhle značce. Mám pocit, že je to možná obyčejnější, ale má to takový až punkový náboj. 

Možná to vypadá kostým, ale co? Vám to je jedno. Vy víte, proč to nosíte a nikdo vás nedonutí, abyste si připadali hloupě.
Mám pocit, že Meta dříve dělala hodně kobercových potisků, což je mé další osobní plus. Když nad tím přemýšlím, není nic co bych na jejich starých kusech nemilovala. 

Ale ani novodobý směr značky mi není cizí. Užívám si jejich zátiší (Dim Light, Wizard´s Herbology, Patissier in the Forest), celopotisky (Gardening Teddy, Camellia series) a především nové nápady. Králíci s jablky? Že to zní suprově? Taky že je!

Lolibrary

Naračně mám ráda, když příběh skončí zhruba tam kde začal. Včera jsem viděla Big Lebowski, takže si možná stále nesu následky, poroto zakončím svou tirádu ódou na to, jak se Meta chytla old school boomu a vydala několik sérií odrážející nejnovější trend. 
Taran, klasické florální kobercovky, dokonce i některé barvy - to vše reflektuje minulost značky, která má dokonce i dnes, ve světě plném Aliexpressu a čínských značek (díky bohu, jen díky tomu se může komunita rozrůstat) své nezpochybnitelné místo. Chcete předpověď? Tam, kde je teď AP s OTT sweet bude brzy BtSSB a Meta.
(Tohle znělo sebevědomě, ale když se to nestane, budeme se alespoň moc zasmát.)

Kromě Mety mám ráda ještě klasickou značku MILK, přijde mi podobné Metamorphose, ale verzatilnější. Mají extravagantní kousky, ale také věci, které bych se nebála vzít si k babičce. Navíc jde o jednu z nejstarších značek (pochází ze 70. let) a já tu historii musím obdivovat.

Na lolitě se mi líbí, že odvádí mou pozornost od skutečných problémů. Jak se mám stresovat nad tím, že v listopadu už se musím hlásit na svou vysněnou školu, doslovu tu jedinou, o kterou mám zájem, když mám před sebou jedinečné šaty za poloviční cenu? Snaha neutratit veškeré peníze je silnější, než strach z akademického (a kariérního) neúspěchu.

Když přišla řeč na film Big Lebowski, uhádnete jeho cinematographera (jak se to dá přeložit do češtiny?)? Je to Roger Deakins, nejen dvorní estét bratrů Coenových, ale taky absolutní legenda ve svém oboru. Snímky jako Čistá duše, Skyfall, Tahle země není pro starý, nebo třeba 1917 - to jsou všechno jeho díla. Dokonce i Blade Runner 2049 podle mě stál alespoň za něco jenom díky Rogerovi.
Oficiální termín je teda kameraman, ale Roger je podle mě víc než to. Víte, po čem teď toužím skoro stejně jako po Gardening Teddy JSK? Po spolupráci Rogera Deakinse a Wese Andersona. 

Lolita 52 Challenge; 1st week

Na první týden jsem si vylosovala druhou otázku, což je 

• ┏━━━━━━━━━━━━━━━┓
• 5 movies for Lolitas 
• ┗━━━━━━━━━━━━━━━┛

To je úplně ideální začátek ٩(˘◡˘)۶.

1. S čerty nejsou žerty
Nejlepší eso v rukávu tohoto filmu jsou Angelína a Adélka, ta první se spoustou šatů, ta druhá s menším počtem, ale na stejné úrovni. Jsou to skutečně povedené kostýmy, od princezen se snad ani nic jiného čekat nedá :D. Prostředí Čech je taky moc hezké, což z filmu jako celku činí v mých očích dobrý snímek pro každou lolitu. 

2. Ďábel nosí Pradu
Co má začátek nejhorší módní éry a prostředí časopisu co dělat s egl? Upřímnou lásku k módě. Každý, koho baví sledovat nejnovější trendy, nebo se zajímá o jejich vývoj, by se měl podívat na tenhle film o lidech, kteří jsou pro módu ochotni udělat všechno.

3. Angelika
Jakkoliv se téma může zdát poněkud drsné, děj se odehrává v baroku a v krásných francouzských zámcích, od Versailles po menší stavby. Gotika a baroko - dva snad nejlolitovatější slohy :D. 
Pokud je vám nádherný set málo, můžete se inspirovat kostýmy. Angelika má takovou hromadu šatů, že si každý najde něco pro sebe. 

4. Adéla ještě nevečeřela 
Vliv edwardiánské módy na lolitu by se rozhodně neměl podceňovat, k čemuž bych mohla doporučit i Panství Downton, ale tohle se mi zdá bližší, už jen protože to je blíž přelomu století. Adéla je sranda, skvělá komedie, a navíc úžasně stylizovaná, takže pokud vás nezaujmou kostýmy, zamilujete si zbytek filmu. 

Fun fact: Nicka měl hrát původně Robert Redford.

Čestná zmínka patří Titanicu.

5. Dior a já
Dokument o návrháři, který v poválečném období navrátil eleganci a ženskou krásu na výsluní. Upřímně netuším, jak hodnotit dokument, ale tenhle se mi líbil. Teď už víte všechno :).
Diorův new look má siluetu lolitě podobnou, ale z jiných důvodů. A jeho elegance je nestárnoucí, takže si od něj každý může odnést lekci.

Tenhle článek mám napsaný od minulé neděle, jen jsem se nedostala k vydání. Takže hezký zbytek týdne, budu muset dohánět resty. 

Lolita 52 Challenge: 52 otázek na 52 týdnů

 Oficiálně tahle challenge pochází z tohoto blogu, který považuju za jeden z nejlepších na dané téma. Je na něm spousta zajímavých článků a fotek, už jen z pouhého čtení mám chuť nahodit šaty a vyrazit do ulic.
Ráda bych ho vyplnila dokud jsem začátečnice, abych se na něj za pár let podívala a smála se, jak jsem byla hloupá :D. 
Autorka ho vyplňovala náhodně, skrz losování, takže to tak udělám taky. Navíc je to tak dobrodružnější. 

1.  5 pieces that every Lolita wardrobe should have, regardless of style
2.  5 movies for Lolitas
3.  What my own Lolita lifestyle is like 
4.  Favorite thing to put on my head
5.  My wardrobe turnover
6.  My favorite Lolita brand
7.  Why I wear Lolita?
8.  Why don't I wear Lolita more often?
9.  5 keywords that describe my personal Lolita style
10.  How I first found out about Lolita
11.  3 trends I wish would come back
12.  Combining other fashions with Lolita
13.  Lolitas I have met in real life
14.  Lolitas I would love to meet
15.  3 things I wish I was told when I was a new Lolita
16.  10 facts about my Lolita wardrobe
17.  My first meetup
18.  Trends I thought I would never get into, but I now love
19.  Trends I thought I loved, but now I'm not too keen on
20.  How satisfied I am with my current wardrobe
21.  Plan for a trip! A week's worth of Lolita outfits I can fit in a small suitcase
22.  How I accessorize
23.  What influences my Lolita style
24.  What's in my makeup bag
25.  Best places to wear Lolita
26.  How I get out of a wardrobe slump
27.  Purses that I love
28.  Bloomers or no bloomers?
29.  Lolitafying things in my everyday life
30.  How long it took me to build a complete wardrobe
31.  Impulse buys that were totally worth it
32.  My best deal
33.  Something that I made
34.  Wardrobe blunders! Things I bought that I ended up regretting!
35.  What I thought when I got my first real piece of Lolita
36.  Nails to match my favorite looks
37.  Something that's not my style, but I love anyways
38.  Favorite hair style
39.  Most versatile Lolita item I own
40.  5 inspirational fictional characters
41.  Fondest meetup memory
42.  The ways in which I fit the cliche
43.  The ways in which I do not fit the cliche
44.  How strangers react to my clothes, and how I react to their reactions
45.  Something that was a gift
46.  Parasols: Vital or frivolous?
47.  The item in my wardrobe that was the hardest to get
48.  My "signature" outfit
49.  My favorite Lolita print
50.  What's in my closet, but I haven't worn yet!
51.  Predict the next Lolita trend!
52.  How Lolita has changed me

Prázdninové filmy | Horory a komedie

Po konci prázdnin jsem trpěla pocitem, že jsem se o prázdninách vůbec nedívala na filmy, při tom to vůbec není pravda, v Táboře jsme měly celonoční maratony. Jediný problém byl v tom, že to nebyly moje filmy, ale mé sestry a kamarádky. Při mé invenci jsme s Withnail a já skončily po asi pěti minutách absolutního nepochopení. 
Zato teda asi může také složitost vnímání titulků při jisté intoxikovanosti, ale hlavně to, že nejde o typickou komedii. Jednou bych chtěla napsat článek o smrti tohoto filmového žánru, ale to bych musela procházet filmy s Adamem Sandler a na to jsem moc velký strašpytel.

Pod zemí (2014)
Zvláštním propojením myslí mě se sestrou v táboritském podzemí napadl výlet do pařížských katakomb. Mě zájezdový, jí filmový. V těch se Pod zemí odehrává, což dodává snímku skvěle stístěnou atmosféru.
Katakomby jsou asi nejlepší prvek, protože hlavní hrdinka je otřesná, u jejího nejspíš love interestu nevíte, proč tam vůbec stojí a zbytek výpravy je zcela zbytečný. Motýlek je dobrý průvodce, to jak bere sektu jeptišek jako naprostou samozřejmost je jedna z nejlepších scén, ale jeho doprovod? 
Tihle lidi tu jsou jen, aby mohla spousta postav zemřít, ale zamilovaný pár se dožít konce. 
Přesto jsou první dvě třetiny v rámci found footage žánru skvostné, ale ta poslední za moc nestojí. 
Navíc tohle není archeologie, ale lovení pokladů. Na tohle mám silné názory.

Nezvratný osud (2000)
Petřin největší sen je letět letadlem, a tenhle film jí měl otevřít oči. Nepochopila ho. 
S jinou režií by Nezvratný osud mohl být filozofický, spíše než akční, ale to se nestalo a nejspíš je to tak nejlépe. Nejsem si jistá ani tím, jestli je akční, ono se to totiž celou dobu tváří tak běžně. Nebezpečí cítíte především proto, že nikdy nevíte v jaké podobě smrt přijde. Je úžasně vynalézavá, sledovat ji při práci je jeden z nejlepších aspektů téhle (možná?) kultovky. 
Z herců musím zmínit Seanna Williama Scotta, Stiflera, kterého si musí zamilovat každý. Je ve všem, co se děje tak nevině, že by se bez něj celý děj obešel, přesto je s ním o hodně lepší.

REC (2007)
Při sledování REC by vás nenapadlo, že jde o španělský film. Má to takovou německo-americkou atmosféru. Na druhou stranu, moc toho o tamější kinematografii nevím, viděla jsem jen Andalúského psa a Ženy na pokraji nervového zhroucení, takže se ráda nechám opravit.
Jde o další horor žánru found footage a stejně jako v jeho největší hvězdě Čarodějnici z Blair Witch celou dobu nevíte, co se děje, zdá se, že jde jen o to přežít a pak se na konci objeví čarodějnice, která ovšem může být vysvětlena i normálním způsobem.
Až na to, že tady nemůže. Jde o horor, který směřuje k démologii, přestože se to hned nezdá jasné, což bych snad trochu vytkla. Chtělo by to více symboliky.
Hlavní hrdinka je tak typická novinářka, až jí tu smrt přejete, a jako celek film ubíhá skutečně rychle, takže z celého srdce vám doporučuju udělat si popkorn a pustit si s kamarády právě REC.

Withnail a já (1987)
Jedna z mých srdcových záležitostí, o které chci napsat už vážně dlouho. Taky ji chci dlouho pustit kamarádům, nicméně si budu muset najít vhodnou skupinu, protože na rozdíl od moderních komedií má pomalý rozjezd. Táhlá jazzová hudba, spousta záběrů a nějakou dobu trvající úvodní titulky dokáží nahlodat trpělivost, ale stojí to za to. Co víc, tohle se mi právě líbilo.
Withnail se bere vážně, přes svůj humor a téměř až snovou realitu. Nemá skutečný děj, pouze emocionální, zato má strýce Vernona z Harryho Pottera. Víc napsat nemůžu, protože Withnail si zaslouží samostatný článek.

Zohan: Krycí jméno kadeřník (2008)
Pokud nejste až moc velký snob, tak se u Zohana určitě zasmějete, třeba já se smála dost, zároveň je to ale dost levný smích. Jako kdybyste se pokusili porovnat ovesnou kaši s čokoládovou tyčinkou. Budete spokojeni, ale na jak dlouho?
Zohan je skutečná jednohubka, nemusí se u něj moc přemýšlet, nejde o nejtrapnější komedii, zároveň ale nemá moc co nabídnout. I tak, na noc s přáteli je to dobré.

Sex ve mestě 2 (2010)
Fajn, poté, co jsem pomluvila Zohana by asi bylo dost pokrytecké zmínit mou lásku k Sexu ve městě, že? 
Sex ve městě nabízí skvělý únik z každodenní reality maloměsta a pandemie, ať už je to město New York nebo Abu Dhabi. Než se do Abu Dhabi dostanou, trvá to docela dlouho, díky čemuž můžeme vidět, kam to naše hrdinky dotáhly po konci seriálu. Bylo by to docela depresivní, kdyby neměly jedna druhou. Často se tvrdí, jak jsou jedna pro druhou špatné přítelkyně, především Carrie, to ale nic nemění na tom, že je dobré vidět pro změnu partu, která se svých členů nevzdá vůbec za nic. Nový seriál ignoruju.
Jestli je nějaký důvod udělat si drink, hezky se obléct a dohadovat se s partou, kdo je kdo (já jsem Miranda), je to právě Sex ve městě. 

╭⁀꒦꒷`🌸`⁀꒦꒷`🌸`⁀꒦꒷⁀꒦꒷`🌸`⁀꒦╮

Jakkoliv je většina filmů s kamarády lepší, na některé se s vámi pro nedostatek zájmu nepodívají, což je vlastně dobře. Takže se jdu konečně podívat na Kamikaze Girls a přeju úspěšný nový rok vám všem!

Můj lolití rok 2021 + Plány 2022

Minulý rok byl rokem, kdy jsem konečně začala nosit lolitu. Bylo super vrátit se k lásce z mého mládí, ale taky mě to pěkně vystresovalo, přeci jen, první setkání s clem může být děsivé. 

Ale hezky popořadě.

Skutečně to objednávkou bot, díky kterým jsem byla schopná dát dohromady svůj první plnohodnotný coord. Měla jsem koupené OP, sice repliku, ale to jsem netušila, a přemýšlím, že bych je nosila i přesto. Na místa, kde se můžou zničit, nebo v létě, protože jim nebude vadit pot. To bylo v květnu :D. 

Už před tím jsem měla boty a ladící šaty, ale docela rychle jsem je prodala, protože mi došlo, že tohle není cesta kterou se chci vydat.  Už mám z Alíku objednané další, RHS přeprodej z Bodyline, a chtěla bych k nim přidat i nějaké bílé.

Před rodiči jsem je skrývala víc než půl roku.

Říkám skutečně, protože jsem si před tím objednala spodničku a díky tomu jsem podnikla první nákup na Lace Marketu. Ale to mi nepřijde tak přelomové.

Poté jsem z něj nakupovala ještě dvakrát, ale asi si dám pauzu. Nedělá mi radost clo. 

Přes léto jsem své nadšení nosit hezké věci ztratila, přesto jsem si objednala rádoby halenku z vintedu. Hodila se mi i na jiné věci, v podnapilosti jsem totiž přišla na Helloweenské cosplayování Pána prstenů a mermomocí jsem chtěla být Pippin. Říkám rádoby, ta kvalita je totiž otřesná a nedá se vyžehlit. Stejnou chybu už podruhé neudělám. 

V září jsem se konečně vrátila do milovaného prostředí Ostravy a koupila si kostkovanou látku na sukni, kterou mi mamka ušila. Je jednoduchá, takže mamka pořád netuší nic o mém zájmu o Harajuku, každopádně se spodničkou a krajkou se s ní dají dělat plnohodnotné looky. Navíc je versatilní, zrovna teď plánuji udělat nějaký old school punk outfit, ještě se sandály, které mě letos překvapily pod stromečkem. 

Na podzim už nemůžu pobíhat po venku, protože je stále chladněji a tma přichází o dost dříve, proto mám více času na surfování po online obchodech. Na Lace Marketu jsem snad nejraději, a tak jsem přišla ke dvěma nákupům. 

Díky botám z května, sukni od mamky a hobití košili jsem mohla jít na svůj první sraz. Byla jsem před tím hrozně nervózní, ale pak se z rádia ozvalo Everybody´s Talkin´ a já věděla, že to bude v pohodě. I když jsem doma zapomněla většinu doplňků :D. 
Bylo nás jen pár, ale i tak jsem si to moc užila a letos bych se zase chtěla dostat na nějaký sraz.

Ten první přišel až teď, díky poště, a myslela jsem, že si ho dneska vyzvednu. Ani náhodou, to jenom celní správa České pošty přestala o celním řízení informovat mailem nebo třeba SMSkou, ale začala posílat dopisy. Jo, dopisy. Doporučené, takže jsem neměla tušení o co jde, nikdo to nemohl vyzvednout a navíc si za každý den navíc účtují poplatek. 
Člověk aby se bál na pár dnů odjet. 

Druhou jsem objednávala tak o dva týdny později a co myslíte? Přišla skoro o dva týdny dřív. Ale zase byly problémy s proclením, byly ve výši třetiny ceny šatů. Nemusíte si to vypočítat, ale je to zajímavá rovnice. Je to můj první brand a rovnou Meta, moje neoblíbenější značka.

A protože hezké nové šaty potřebují novou hezkou halenku, koupila jsem si jednu offbrand z House. Píšu o ní už potřetí, ale přijde mi super :D.

K RHS z Alíku jsem přibrala i bílou halenku s krátkým rukávem a až přijdou, udělám wardrobe post. Už by měly být v zemi.

Pro můj šatník to byl fajn rok, ale jinak jsem ráda, že skončil. Nebyla jsem šťastná a projevilo se mi to i na vlasech - začala jsem jako bruneta, to je moje přírodní barva, pokračovala se zelenou hlavou, pak rezavou, následovala další zelená, pak oranžovo-růžová (byl Pride Month a tohle mělo symbolizovat mou vlajku :D), další byla blond, růžová, další blond a teď jsem zpátky u oranžové. Co asi přinese rok 2022? :) Asi červenou, ráda bych ji zkusila. 
Taky se těším na koncert MCR a letošní letní brigádu, tentokrát snad už normální.
A hlavně, snad konečně dotáhnu svou skříň do bodu, který se mi bude zdát ideální.