Můj lolití rok 2021 + Plány 2022

Minulý rok byl rokem, kdy jsem konečně začala nosit lolitu. Bylo super vrátit se k lásce z mého mládí, ale taky mě to pěkně vystresovalo, přeci jen, první setkání s clem může být děsivé. 

Ale hezky popořadě.

Skutečně to objednávkou bot, díky kterým jsem byla schopná dát dohromady svůj první plnohodnotný coord. Měla jsem koupené OP, sice repliku, ale to jsem netušila, a přemýšlím, že bych je nosila i přesto. Na místa, kde se můžou zničit, nebo v létě, protože jim nebude vadit pot. To bylo v květnu :D. 

Už před tím jsem měla boty a ladící šaty, ale docela rychle jsem je prodala, protože mi došlo, že tohle není cesta kterou se chci vydat.  Už mám z Alíku objednané další, RHS přeprodej z Bodyline, a chtěla bych k nim přidat i nějaké bílé.

Před rodiči jsem je skrývala víc než půl roku.

Říkám skutečně, protože jsem si před tím objednala spodničku a díky tomu jsem podnikla první nákup na Lace Marketu. Ale to mi nepřijde tak přelomové.

Poté jsem z něj nakupovala ještě dvakrát, ale asi si dám pauzu. Nedělá mi radost clo. 

Přes léto jsem své nadšení nosit hezké věci ztratila, přesto jsem si objednala rádoby halenku z vintedu. Hodila se mi i na jiné věci, v podnapilosti jsem totiž přišla na Helloweenské cosplayování Pána prstenů a mermomocí jsem chtěla být Pippin. Říkám rádoby, ta kvalita je totiž otřesná a nedá se vyžehlit. Stejnou chybu už podruhé neudělám. 

V září jsem se konečně vrátila do milovaného prostředí Ostravy a koupila si kostkovanou látku na sukni, kterou mi mamka ušila. Je jednoduchá, takže mamka pořád netuší nic o mém zájmu o Harajuku, každopádně se spodničkou a krajkou se s ní dají dělat plnohodnotné looky. Navíc je versatilní, zrovna teď plánuji udělat nějaký old school punk outfit, ještě se sandály, které mě letos překvapily pod stromečkem. 

Na podzim už nemůžu pobíhat po venku, protože je stále chladněji a tma přichází o dost dříve, proto mám více času na surfování po online obchodech. Na Lace Marketu jsem snad nejraději, a tak jsem přišla ke dvěma nákupům. 

Díky botám z května, sukni od mamky a hobití košili jsem mohla jít na svůj první sraz. Byla jsem před tím hrozně nervózní, ale pak se z rádia ozvalo Everybody´s Talkin´ a já věděla, že to bude v pohodě. I když jsem doma zapomněla většinu doplňků :D. 
Bylo nás jen pár, ale i tak jsem si to moc užila a letos bych se zase chtěla dostat na nějaký sraz.

Ten první přišel až teď, díky poště, a myslela jsem, že si ho dneska vyzvednu. Ani náhodou, to jenom celní správa České pošty přestala o celním řízení informovat mailem nebo třeba SMSkou, ale začala posílat dopisy. Jo, dopisy. Doporučené, takže jsem neměla tušení o co jde, nikdo to nemohl vyzvednout a navíc si za každý den navíc účtují poplatek. 
Člověk aby se bál na pár dnů odjet. 

Druhou jsem objednávala tak o dva týdny později a co myslíte? Přišla skoro o dva týdny dřív. Ale zase byly problémy s proclením, byly ve výši třetiny ceny šatů. Nemusíte si to vypočítat, ale je to zajímavá rovnice. Je to můj první brand a rovnou Meta, moje neoblíbenější značka.

A protože hezké nové šaty potřebují novou hezkou halenku, koupila jsem si jednu offbrand z House. Píšu o ní už potřetí, ale přijde mi super :D.

K RHS z Alíku jsem přibrala i bílou halenku s krátkým rukávem a až přijdou, udělám wardrobe post. Už by měly být v zemi.

Pro můj šatník to byl fajn rok, ale jinak jsem ráda, že skončil. Nebyla jsem šťastná a projevilo se mi to i na vlasech - začala jsem jako bruneta, to je moje přírodní barva, pokračovala se zelenou hlavou, pak rezavou, následovala další zelená, pak oranžovo-růžová (byl Pride Month a tohle mělo symbolizovat mou vlajku :D), další byla blond, růžová, další blond a teď jsem zpátky u oranžové. Co asi přinese rok 2022? :) Asi červenou, ráda bych ji zkusila. 
Taky se těším na koncert MCR a letošní letní brigádu, tentokrát snad už normální.
A hlavně, snad konečně dotáhnu svou skříň do bodu, který se mi bude zdát ideální.