úterý 19. července 2022

Výkyvy nálady i pracovního nasazení

Už před rokem jsem si říkala, že práce v kuchyni musí být nejtěžší. 
Tenkrát jsem dělala v nejmenovaném "zábavním" parku a vyzkoušela jsem všechny možné pozice, od strašení na strašidelném zámku po točení ledové tříště. Před tím jsem zase byla v pizzerii, ale to popravdě nevnímám jako takovou kuchyň. 
Letos jsem v kuchyni a za barem a musím říct, je to dost náročné. Já vím, asi jste to čekali. Pracuju patnáct hodin, dva dny po sobě, a pak jsou dva dny volno. To přecházím od manických záchvatů melancholie po radost, nadšení, a obavy z dalšího dne celý druhý den volna. Končím tady 5.8., což znamená že tenhle měsíc mám ještě šest směn. Příští měsíc mi možná dají samé trhané, což v praxi znamená že se každý den otáčím kde je mě potřeba s tím, že mě po obědě pošlou na hodinu domů. Stačí mi to dva dny po sobě, a nechci vám lhát, radši bych se hodila marod, než abych pracovala šest dnů v kuse bez pauzy. 
Ale jsou tu i pozitiva. Plat je slušný, s kolegy vycházím, a Lipno je krásné. Už jsem byla na pouti a v Budějovicích, což byly fajn výlety. 
S Petrou koukáme na Černobyl. Připojení blbne, takže se to furt seká, třeba právě teď mi vypadl net. A taky pracuju na přijímačkách a občas kreslím. Chtěla bych i malovat, ale k tomu je těžší se dokopat. 
Takže zatím žiju, pa.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Výkyvy nálady i pracovního nasazení

Už před rokem jsem si říkala, že práce v kuchyni musí být nejtěžší.  Tenkrát jsem dělala v nejmenovaném "zábavním" parku a vyzkouš...