Výjevy ze života prváka

 Být prvák je na jednu stranu super, protože si přijdete mnohem dospěleji, než na základce, ale taky dost na nic, protože jste na škole nejmladší, nic nevíte, učitelé se vám pletou, ulice ve městě se vám pletou a hlavně, starší spolužáci jsou občas fakt svině. 
Já si první půlku prváku dost užila. Druhá byla v karanténě, ale o tom mluvit nechci. Užijte si tedy kompilaci mých oblíbených prváckých zážitků.
Gify ze Star Treku sice nesouvisí, ale fakt jsem je někde chtěla použít.

Když jsem přišla do školy a zjistila, že nám odpadla mi první volitelná hodina, němčina. Tehdy jsem fakt netušila, kam mám jít a jak to poznat, tak jsem si stoupla před učebnu se spolužáky z pracovek. Znala jsem jich jen pár, zbytek byl z jiných oborů. A nebyla bych to já, abych nepůsobila zmateně, následně nepřišel učitel, soucitně se zeptal, jestli jsem prvák a nešoupl mě do třídy plné cizích lidí, s cizí učitelkou a absolutně žádným způsobem, jak utéct. Když už nic jiného, ta učitelka vypadala překvapeněji, než já.

Když byl můj outfit tak drsný, že mě holka, vedle které jsem seděla upozornila na to, že ona se ve škole hodlá učit a že chce mít dobré známky.
(Spoiler: moc jí to nevyšlo)

Když se z té emařky v koutě vyklubala nejen má nejlepší kamarádka, ale navíc ani nebyla emařka. 

Když jsem si nechala odrůst postupku a ostříhala se na mikádo. Jeden by řekl, že mi to lidi budou chválit, a taky že jo, ale taky jsem pak pravidelně několik týdnů poslouchala, jak to před tím bylo hrozné.
Chápu to. Nemusíte mě srážet ještě víc.

Když jsem se Stázou během obědové pauzy ztratila cestou pro učebnice, řekly jsme si, že se ke škole nějak dostaneme a najednou před námi stála Karolina. Bylo to nečekané. Stejně jako to, když jsme nasedly do tramvaje a zjistily, že jedeme na druhou stranu, dál od centra.
Do školy jsme nakonec dojely. Promoklé od deště, promrzlé, a o chvíli později, ale dojely. A byl by si toho nikdo nevšiml, kdybych si nepřivolala výtah a v něm nestála naše třídní. Naštěstí to vzala s humorem, nic nevyzvídala.

Po tom jsem věděla, že Stáza bude super.

Tady bych skončila. Jsou to zhruba první dva měsíce. Stalo se toho víc, ale na tohle si vzpomínám nejlíp.
Tak tedy