Friller

 Všimněte si prosím mého jemného humoru a chytrých slovních hříček. (aka spánkové deprivace)
Lolitu už jsem načala a dneska hodlám pokračovat, protože v tomhle směru je vždy co objevovat. Je to nikdy nekončící jízda plná šokantních odhalení, volánků a krajek. Hlavně volánků a krajek, ale nejen jich. 
Lolita je o dost víc než jen sweet, gothic a classic a právě proto hodlám psát o svých oblíbených stylech.

Punk 
Kolik z vás mělo punkovou fázi? Jen se přiznejte.

Já tu svoji zmiňovala, ráda si z ní dělám srandu. Je to snad kvůli té skryté trapnosti, se kterou se nevyrovnám. Oblíkala jsem se jako bezdomovec, což je přesný opak punk lolity. But here I am.
Tenhle styl není zcela vyhraněný, neexistuje nikdo, kdo by vám řekl kde je hranice mezi západním a východním pojetím. 
Společné znaky většiny coordů se však shrnout dají - tartanová sukně, návleky a vesta. Do svého binga si můžete dodat minihat/velkou mašli, kravatu a mohutné boty. Tohle všechno je bezva, mám pocit že se přímo nabízí použít to k nějakému zimnímu outfitu s kabátem/oversize bundou.
I jako pankáči jsou holky/brolity dost roztomilé/í :). Navíc tím že je to pořád tak trochu anarchie nemusí být složení oděvu tak striktní, třeba spodnička může být chcíplá a sukně kratší.

                                         

Autorka

 

Tohle dost možná nebylo zamýšlené jako punk, připomíná i oldschool, ale já si nemohla pomoct. Přepálená kombinace s klasickou barevnou paletou a k tomu RHS. Erháesky, svatá Vivienne Westwood, jež článek rozhodně nemine.
Zajímavá je i kompozice, rozhodně neukazuje jen ohoz, ale má i atmosféru a jakýsi stav mysli.
Nechci znít pseudointelektuálně, takže tady končím.

Můžete namítat že má láska k nevyhraněnosti a prolínání stylů z nouze ctnost někoho, kdo ve svém okolí pravé loliable věci nesežene. Já vás v tom nejspíš nechám.

Autorka

V podstatě barevná paleta i vyvážení, jen jiné vyznění. Outfit sice není tak odvážný, ale líbí se mi, že je použitá mikina. Působí to na mě vpravdě rebelsky. 
Podobně šitou sukni, s tylem nebo čímsi jiným takhle na okraji jsem ještě neviděla, ale sem to sedí. Bez toho by tam sukně působila trochu rušivě, (nejspíš, nechci si hrát na experta), a řetězem se nic zkazit nedalo. Bez spodničky by tehle coord podle mě uspěl víceméně i jako běžný punk, minimálně jako punk sídlištní, jak si ho pamatuju z dětství.
Ráda vidím brýle v lolitě, sama je nosím a i když bez nich vidím dost dobře, přijdu si bez nich divně a vypadám ještě mladší. Kdo ví, jak to vyřeším.
A tyhle botky jsou naprosto snové.
(Právě jsem zjistila, že je autorka z Prahy, to je něco :D.)

Old school
Klasická lolita z období svého vzniku v sedmdesátkách, až k období okolo konce devadesátek. Taková by nejspíš mohla být časová definice. Lépe než léty se popisuje přídavnými jmény, ale ty by mohly být protichůdné. Stejně jako dneska mohla být bohatá i asketičtější, hýřící výraznými barvami, ale i tmavá. Černobílá je jednou z nejoblíbenějších kombinací. 
Když se na ni podíváte, má stejné torzo jako jako ta nám dobře známá. Ještě aby ne, je to pořád stejná móda. Jednoznačně se však liší printy, ty jsou málokdy nápadné a snad jsem nezahlédla nějaký, který by byl přes celé šaty nebo sukni. Řekla bych, že šlo o zlatou éru headdressů a wristcuffs. Jen málo tehdejších modelek nemá ofinu a culíky nebo natočené lokny.

   

Zdroj, je tam toho více

Na první pohled jednoduché, na druhý je tam velké množství materiálů a textur. 
Outfit neoplývá množstvím detailů a roztomilých doplňků, místo toho působí elegantně a řekla bych vcelku prakticky. Boty nejspíš nejsou při chůzi zabijácké a ten límeček je rozkošný. 
Působí to na mě jako bezvadný coord na procházku.

Zdroj skenu

A teď něco veselejšího. Punčochy jsou jednou z mých oblíbených věcí na lolitě, protože jsou téměř vždy barevné a veselé a old school se bez nich obejde jen stěží.
Sladký dojem obou slečen umocňují jahodové kabelky, pro které bych sama prošla klidně i všechny kruhy pekla. Jahody byli oblíbené tehdy a udrželi se dodnes, čemuž se nedá divit. Jsou boží, sladké a na ovoce překvapivě roztomilé.
Účesy nepůsobí složitě, mít ofinu a delší vlasy, nejspíš bych se inspirovala :D.
Všimněte si printu, není příliš výrazný. Teda, je bílý na rudém poli, ale jinak do šatů příliš nezasahuje. Prostě pár obrázků bez větší návaznosti.



Country
Nejsem moc na romatický minimalismus venkovské šlechty. Přesněji jsem zatížená na historickou šlechtu, ale na austenovkou módu, už jen proto, že v empírových šatech mám eleganci mořské okurky a křivky na úrovni skříně. Country lolita dokázala skloubit spoustu historických a přírodních vlivů a uchovat si svou estetiku. 
Je krásně letní, což se mi taky dost líbí. Díky často nošeným kloboukům by vám neměl hrozit úpal, přijde mi taková vzdušná a i když to bude v rozporu se vším, čemu věřím, docela mi imponuje vzhled kterého můžete docílit jen s málem. Neviděla jsem moc přeplácaných outfitů, přestože se občas dokážu zažrat i do OTT.
Co se mi však zdá nejlepší je fakt, že v ní všichni působí jako z malby impresionisty, což je jedno z mých oblíbených hnutí. Dokonce jsem viděla i pár printů, které sice neseděli jen ke country, ale i ke classic, přesto se mi nejvíc hodí právě sem.

Autorka

Až kouknete na tenhle coord, musíte se podívat i na její blog. Ne, nemusíte, nechci odradit anarchisty. Věřte mi, že chcete, protože po rozkliku na její novou stránku objevíte příběh ženy, která se z rodné Británie odstěhovala do Tokia a odstartovala kariéru herečky a modelky. Jsem stále na začátcích, takže nevím, co bude dál, ale čte se to jako román.
Zemitým barvám moc neholduju, ale k tomuhle stylu patří. Dokonce i s nimi fotka upoutá, protože je to prostě něco nového. Mám pocit, že nikdo nenosí lolitu jako Sapphira. 
(A miluju ten klobouk, mít něco takového na dovolených, neskolí mě vždycky podnebí.) 
Všechno to působí dost historicky, i když nezařaditelně.

Autorka

Tady bych nejspíš opakovala, ale ta slečna vypadá jako vychovatelka zbohatlické rodiny. Připomíná mi jednu knižní sérii, je pro děti a je o vychovatelce, kterou si najme šlechtic, s tím, že našel tři sourozence. Ty děti vychovala zvěř a jsou nevychované. Jak to dopadlo nevím, nikdy jsem nečetla poslední díl a na jméno trilogie jsem úplně zapomněla. 

Dnešek byl plný stresu. Fakt, už pět dnů dělám úkol, vždycky několik hodin a ten Illustrator si dělá co chce. Divím se, že mě neskolil infarkt :D. A pak si v hodině spolužačka prohlásí, jen tak, že je to lehké zadání tak na dvě hodiny. 
Jsem cholerik, ale zachovala jsem klid. Dneska jsem ho dokončila, ale opět.
Illustrator je noční můra, promyslete si to před přihláškou na uměleckou.