Někdo by si mohl říct že o prázdninách přidám kupu článků. Nebo alespoň jeden. Ne, že se všechno nechám na druhý den školy. Stalo se, ale má to svoje důvody. Některé z nich zmíním v...
Píchlých denících! Nemám k tomu použitelnou grafiku, snad něco vypracuju.
Proč píchlé deníky?
Protože jsem si píchla ucho.
Protože mě píchla doktorka a přišla na to, že cholesterol a tuky v krvi, jimiž oplývám, jsou fakt něco. Prý to neviděla, řekla. Naprostá rarita, řekla nezávisle na ní druhá
A protože kvůli tomu teď běhám, a to mi jde rychlostí auta s píchlým kolem.
1)
Foto s mou úžasnou novou mikinou (ɔ◔‿◔)ɔ ♥. Je zelená, chlupatá a byla ve slevě, to je sen.
Včera jsem si byla se sestrou píchnout ucho. Třetí dírka, bez toho vás do třeťáku na umělecké nepustí. Plánovala jsem to nějakou dobu, ale chtěla jsem ho víš, do chrupavky. To je prý
lepší s jehlou v salónu, kam sem chtěla jít s Majdou, ale nakonec to mamka domluvila s doktorkou.
To vám bylo domluv, trvalo to tak dlouho, že jsme s mamkou jednou seděly u skoro příbuzných a najednou zavolala Denda a všichni ji museli přemlouvat, aby počkala a nepíchla si to doma sama. (Jako to v mládí udělala půlka naší rodiny.)
Bylo to jako přemlouvat sebevraha :D.
Nakonec se zadařilo. Prošly jsme se skoro tři kilometry do nemocnice, jejíž existence mě šokovala, a po zelené čáře (geniální nápad!) došli k ordinaci. Tam se sice chvíli čekalo, ale jakmile nás pozvala dovnitř, byla to rychlovka.
Největší zádrhel byla barva. Mamka chtěla, ať si vezmeme stejné a fialové, aby to pak mohla nosit. Nakonec se nám oběma líbil ten samý zelený pár, ale ona se nakonec přiklonila k růžové.
Dole fotka, fakt se mi líbí s mými náušnicemi ve stylu čajové soupravy.
Ségra šla, jako vždy, první. Bylo to fakt rychle, sedla si a zase vstávala. V křesle jsem pak dost znervózněla, ale i tohle dopadlo dobře. Když jsem nervózní, počítám nebo si opakuju slovíčka a tady jsem došla k drei a bylo to. Sice to trochu bolelo a ten zvuk u ucha je dost nepříjemný, ale není to žádné mučení.
Teď si tu náušnici nesmím šest týdnů sundat, pro jistotu sem si včera ani nemyla vlasy. (Proto vypadají takhle...)
Protože jsem si píchla ucho.
Protože mě píchla doktorka a přišla na to, že cholesterol a tuky v krvi, jimiž oplývám, jsou fakt něco. Prý to neviděla, řekla. Naprostá rarita, řekla nezávisle na ní druhá
A protože kvůli tomu teď běhám, a to mi jde rychlostí auta s píchlým kolem.
1)
Foto s mou úžasnou novou mikinou (ɔ◔‿◔)ɔ ♥. Je zelená, chlupatá a byla ve slevě, to je sen.
lepší s jehlou v salónu, kam sem chtěla jít s Majdou, ale nakonec to mamka domluvila s doktorkou.
To vám bylo domluv, trvalo to tak dlouho, že jsme s mamkou jednou seděly u skoro příbuzných a najednou zavolala Denda a všichni ji museli přemlouvat, aby počkala a nepíchla si to doma sama. (Jako to v mládí udělala půlka naší rodiny.)
Bylo to jako přemlouvat sebevraha :D.
Nakonec se zadařilo. Prošly jsme se skoro tři kilometry do nemocnice, jejíž existence mě šokovala, a po zelené čáře (geniální nápad!) došli k ordinaci. Tam se sice chvíli čekalo, ale jakmile nás pozvala dovnitř, byla to rychlovka.
Největší zádrhel byla barva. Mamka chtěla, ať si vezmeme stejné a fialové, aby to pak mohla nosit. Nakonec se nám oběma líbil ten samý zelený pár, ale ona se nakonec přiklonila k růžové.
Dole fotka, fakt se mi líbí s mými náušnicemi ve stylu čajové soupravy.
Ségra šla, jako vždy, první. Bylo to fakt rychle, sedla si a zase vstávala. V křesle jsem pak dost znervózněla, ale i tohle dopadlo dobře. Když jsem nervózní, počítám nebo si opakuju slovíčka a tady jsem došla k drei a bylo to. Sice to trochu bolelo a ten zvuk u ucha je dost nepříjemný, ale není to žádné mučení.
Teď si tu náušnici nesmím šest týdnů sundat, pro jistotu sem si včera ani nemyla vlasy. (Proto vypadají takhle...)
2)
Některé věci se nedají hodit na fakt, že bylo sedm ráno a já bez snídaně dřepěla v Orlové, taky mě prostě zradilo tělo. Mám ho 6,8 něco, což je prý závratné.
Léky jsem nedostala, místo toho jsem (po výletu s mamkou do Ostravy, ten byl super), mazala v pátek k ráno k dětské doktorce.
Ta najednou přestala ráno přijímat, ale jakmile viděla mé výsledky, do půlhodiny volala. Jsem teď pojem :D.
Mám teď takovou dietu, přestože ani před tím jsem nejedla špatně a víc se hýbu, přestože před tím jsem pravidelně cvičila. Nemůžu plnotučné ani polotučné mlíko, rohlíky a nic kynutého, plus další věci.
Nejsem ani obézní, fakt nevím, odkud se to mohlo vzít.
(Afty, špatná pleť a cholesterol - to ukazuje na stres. Že by?)
Mamka jí zdravě už dva roky, takže teď takhle vaří pro dva a přidá se další porce, ještě Denda. Nechce mi to ztěžovat. Jen taťka jí většinou v práci, mají dobré obědy.
Pozitivum je, že mi mamka dělá saláty a další věci a už se cítím lépe. Máme na choláček různé věci ze zdravé výživy, beru na to i nějaké přírodní ječmenné kapsle.
Mimo záznam máme na ps3 konečně Injustice, hra mého mládí *w*.
3)
Taky na vaší základce vypadal tělocvik jako vězeňská přestávka? Taky vás nutili dělat věci, které byli nad fyzičku a možnosti kohokoliv ve vašem věku a smáli se vám, když to nešlo?
Z té doby mám pár traumat, kromě vybíjené hlavně běh.
Nesnáším běh. Mám krátké nohy a metr padesát, jak bych mohla předběhnout ty dlouhonohé amazonky ze zbytku třídy? Teď už to řešit nemusím, ale přemýšlením o tomhle jsem definitivně strávila až moc času.
Pak Petra vyrukovala s tím, že začala běhat. Došly jsme k tomu, že se dá k armádě, takže musí zlepšovat fyzičku a já se k ni včera poprvé přidala.
Některé věci se nedají hodit na fakt, že bylo sedm ráno a já bez snídaně dřepěla v Orlové, taky mě prostě zradilo tělo. Mám ho 6,8 něco, což je prý závratné.
Léky jsem nedostala, místo toho jsem (po výletu s mamkou do Ostravy, ten byl super), mazala v pátek k ráno k dětské doktorce.
Ta najednou přestala ráno přijímat, ale jakmile viděla mé výsledky, do půlhodiny volala. Jsem teď pojem :D.
Mám teď takovou dietu, přestože ani před tím jsem nejedla špatně a víc se hýbu, přestože před tím jsem pravidelně cvičila. Nemůžu plnotučné ani polotučné mlíko, rohlíky a nic kynutého, plus další věci.
Nejsem ani obézní, fakt nevím, odkud se to mohlo vzít.
(Afty, špatná pleť a cholesterol - to ukazuje na stres. Že by?)
Mamka jí zdravě už dva roky, takže teď takhle vaří pro dva a přidá se další porce, ještě Denda. Nechce mi to ztěžovat. Jen taťka jí většinou v práci, mají dobré obědy.
Pozitivum je, že mi mamka dělá saláty a další věci a už se cítím lépe. Máme na choláček různé věci ze zdravé výživy, beru na to i nějaké přírodní ječmenné kapsle.
Mimo záznam máme na ps3 konečně Injustice, hra mého mládí *w*.
3)
Taky na vaší základce vypadal tělocvik jako vězeňská přestávka? Taky vás nutili dělat věci, které byli nad fyzičku a možnosti kohokoliv ve vašem věku a smáli se vám, když to nešlo?
Z té doby mám pár traumat, kromě vybíjené hlavně běh.
Nesnáším běh. Mám krátké nohy a metr padesát, jak bych mohla předběhnout ty dlouhonohé amazonky ze zbytku třídy? Teď už to řešit nemusím, ale přemýšlením o tomhle jsem definitivně strávila až moc času.
Pak Petra vyrukovala s tím, že začala běhat. Došly jsme k tomu, že se dá k armádě, takže musí zlepšovat fyzičku a já se k ni včera poprvé přidala.
Šly jsme večer, za tmy a je dobře, že se otepluje, jinak by to bylo ve sněhu a lesu dost nepraktické. Takhle mi dala pár rad, ukázala, kudyma poběžíme a pomalu jsme se do toho pustily.
Snažila jsem se dýchat, ale je to jeden z mých největších problémů, takže to nebyla žádná sláva, ale bavilo mě to. Zítra asi půjdu zas, bylo to fakt super, pro změnu jsem měla pocit, že místo kráčení vstříc smrti jdu ke skutečnému zdraví.
Snažila jsem se dýchat, ale je to jeden z mých největších problémů, takže to nebyla žádná sláva, ale bavilo mě to. Zítra asi půjdu zas, bylo to fakt super, pro změnu jsem měla pocit, že místo kráčení vstříc smrti jdu ke skutečnému zdraví.
Žádné komentáře:
Okomentovat