Vše o mých spodničkách

Jakmile se mi před očima zjeví krátkorukávová bílá halenka s petropanovským límcem za rozumnou cenu, skočím po ní jako slepice po zatraceně vzácném flusu. (Miluju Zappa Brannigana, cituju ho častěji než čínští intelektuálové Maa.)
Zatím však řeším dilema krásných, relativně levných bot. Asi je koupím, alespoň budu mít o čem psát. Ale před tím je tu článek nejjemnější, a to o mých spodničkách.

Lepší gif jsem nenašla.

Spodnička je slovo, které nedokážu říct nahlas. Nevadí mi ho psát, ani číst, ale říct ho nahlas před mamkou, ségrou nebo kamarády je svým způsobem... divné. Může to být i tím, že mamka z EGL módy není zrovna odvázaná. 
Přesto se mi různými způsoby povedlo získat hned dvě spodnice, nebo spíš jednu a půl. Nechci vás otravovat s jejich fotkama, proto sem dám jenom výsledek :). Taky jsem měla zrovna rozdělanou práci, takže jsem si nemohla vytáhnout skutečné šaty, takže mám obyčejnou sukni z Wishe. 
Obě jsou bílé, jelikož mám v plánu nosit spíše světlejší kousky.

Dávno, v dobách kdy jsem si blog psala anglicky, jsem byla v Olomouci na... trhu? Marketu? Se Stázou jsme si daly společně kebab a ona pak týden nebyla ve škole s nevolností a mně taky nebylo nejlépe, to je skoro všechno, co si pamatuju.
Tenkrát jsem si odvezla jen spodničku, skutečně začátečnickou a tu tady můžete vidět. 
Musela jsem si jí rovnat, protože je moc krátká a dělá divný tvar a lá lomený oblouk.
Kdyby se to s něčím zkombinovalo, mohlo by to být docela v pohodě, takhle je to dobře využitelné na casual. 
Za mnou můžete vidět zbytky jídla ze strejdovi návštěvy, neudržela jsem svoji dietu a teď je mi dost dobře. 
Šla jsem potom běhat, alespoň to byl prvotní cíl. Nakonec to skončilo noční procházkou s Petrou. Škoda, že v Karviné se dá chodit jen do parku, mám ho oběhlý tak stokrát. Na druhou stranu, znám to tam a vím, že uběhnu 2.5 km v kuse, víceméně bez utrpení.

                                                                                      
Jednou si takhle listuju EGL burzou a vidím levnou spodničku z ČESKA. Věřili byste tomu? Okamžitě jsem přihodila a netrvalo to dlouho, měla jsem spodničku za kterou se nemusím stydět. Napadlo mě pod ní dát tu druhou, ale vypadalo to divně, moc nadzvednutě. 
Tahle je delší než ta předešlá a jde to vidět, šaty na ní vypadají přirozeněji, takže nikoho nenapadne že sukně drží zrovna tímhle způsobem. 
Časem budu určitě potřebovat kvalitnější, ale zatím se toho nebojím. Momentálně řeším jiné problémy a k tomuhle se vrátím jestli mi po letní brigádě zbydou peníze. Není to nejlepší přístup, ale jsem s ním spokojená. 
Mimochodem, dneska mě mamka vzbudila ve dvě, beze slova, a pak šla na záchod a spát. Prý chtěla zjistit, jestli tam ještě jsem :D. 
Rána po oslavách jsou divná.

S kamarády letos skoro všichni dosáhneme osmnácti let a většina z nich je zdevastovaná. Sama nevím, jaké to bude, ale určitě v tom nemůže být tak jiné. 
Co podle vás, je osmnáct skutečná meta? :D Naši si na své osmnáctiny nepamatují, mamka je prý ani neslavila, ale řekla bych že brečet je trochu přehnané. Ale zase je svým způsobem chápu. Navíc, přijde to až v říjnu. Danek P. to má už na jaře a Míša taky. Petra... to má až po mně, ale je to klasický melancholik. Se sestrou se strachujeme spíše o oslavu, co se dělá na takových oslavách? Kromě pití, mamka nás pít nenechá 
Na lehčí notu, ségra vytvořila celou rodinu v The Sims 3 na péestrojce, což je fakt super. Škoda že nemám fotku.