Zase to píšu týden po anglickém článku. Nevím, proč si píšu dva blogy, ale mám pocit, že mi to pomáhá s angličtinou, takže asi plus? To zjistím příští rok u maturity :D.
- ┏━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━┓
- How lolita has changed me
- ┗━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━┛
Jestli mě něco donutilo zvážit celý svůj dosavadní život, byla to lolita móda. A že bylo co vážit, ve čtrnácti letech už jsem měla leccos v hlavince. Tenkrát probíhala má punková fáze, rozhodně ne cool punk, spíše bezďácký punk, a to byla jedna z nejzábavnějších věcí, co se mi kdy staly.
Ale zároveň jsem se bála svého vzhledu. Byla jsem chronicky nešťastná z uhrů. mastných vlasů a měnící se postavy, až jsem se rozhodla, že nejjednodušší bude tvářit se, že je mi to jedno. Tohle byla snad nejhorší část mého dospívání a nezní to jako zábava, ale věřte mi, jiné věci v této éře sranda byly.
Tenkrát jsem narazila na stařičký blog, Vše o lolita módě, a byla to láska instantnější, než ramen z Kaufu. Změna ovšem nebyla okamžitá, ale o to příjemnější. Bylo mi jasné, že tohle na sebe vzít nemůžu, lolita je pro hezké lidi, ne snad?
Není, ale je pro lidi, kteří se o sebe snaží starat, alespoň co se mě týče. Proto jsem se snažila naučit umění péče o pleť a o vlasy, což dost pozvedlo mé sebevědomí. Musím přiznat, že mé nálady a sebevědomí stojí často právě na mém vzhledu a řekla bych, že kdybych se o tohle nemohla opřít, nestala bych se přátelskou a docela oblíbenou osobou.
A když se cítíte dobře, chcete se tak i oblékat. Nemám moc fotek, ale před tím a po tom by bylo markantní. Najednou mi to slušelo a to jen protože jsem si natloukla do hlavy velikosti, zjistila si něco o zdravé výživě a začala trochu cvičit. Ani nevím kdy, ale najednou jsem ve zrcadle neviděla hrůzné zjevení, ale úspěch a to bylo super.
Na dva roky, circa, jsem pak na lolitu zapomněla, nepřišlo mi, že ji někdy skutečně začnu nosit, ale hezky jsem se oblékat nepřestala. A s cvičením jsem taky došla dále, takže jsem celkově vypadala lépe. Nesmím zapomenout na konec těch nejhorších projevů puberty. Sice mi občas pořád přeskakuje hlas, ale to nejhorší mám snad už za sebou, i když to znamená, už fakt nevyrostu :D.
Ne každému cvičení, zdravá strava a čistá pleť zlepší náladu, ale na mě to funguje.
Mimo duševní změny jsem si našla několik letních brigád, jindy ani čas nemám. Pomohlo mi to dospět, snad, a připravit se na život mimo mama hotel.
A negativně?
Rozhodně to navždy proměnilo tvář mého bankovního účtu :D.
Možná občas působím arogantně, ale za to můžou i jiné věci, mé sebevědomí není na egl postavená jednokolka. Navíc jde tohle chování ke gyaru. (Žertuju, samozřejmě.)
Navíc jsem trochu vyměkla, už se nedokážu jen tak vrtat v hlíně bez strachu o stav svých nehtů nebo vynechat sprchu. Možná jsem tak trochu barbína.
Ale komu vadí? Hlavně když je růžová tak hezká.
Pa!
Žádné komentáře:
Okomentovat